Sedm divů světa
Za sedm divů světa považujeme díla, která svou technickou nebo uměleckou jedinečnosti budila obdiv starověku. Sedm význačných staveb poprvé seřadil a označil za divy jistý Filón Byzantský. Sám nikdy ani jeden z divů neviděl a psal tedy jen o tom, co znal z druhé ruky.
Visuté zahrady Semiramidiny
Zahrady ležely mezi řekami Eufrat a Tigris v Babylonii (dnešní Irák). Vznášely se na čtyřech pilířích táhnoucích se do stran. Jižní pevnost nesla terasy s palmovým hájem a sadem cypřišů. Uprostřed byl altánek pokrytý modrými, oranžovými, bílými a zelenošedými kachlíky.
Maják na ostrově Faru
Maják stál v dneiní egyptské Alexandrii. Podle starověkého historika Josefa Flavia měřil 180 metrů. Stavba měla čtvercový půdorys, jehož strany měřily 180-190 metrů. Na základné pravděpodobné stál velký jednopatrový palác se Čtyřmi věžemi na každém rohu. Z jeho středu vystupovala široká, asi 70 až 80 metrů vysoká čtverhranná věž, která se posup-ně zužovala. Na věži se tyčila další užií věž zakončená ploíinou, na níž stála okrouhlá sloupová síň otevřená na všechny strany. V této místnosti se zapalovala v noci hraníce dříví.
Egyptské pyramidy
Pyramid je asi sedmdesát. Dříve jich bylo víc - některé podlehly zubu času, jiné se propadly do moře pouštního písku. Vypínají se na skalnaté pevnině, která odděluje údolí Nilu od pouště. Jsou seřazeny v délce pětašedesáti kilometrů od egyptské metropole Káhiry k Fajjúmu.
Artemidin chrám v Efesu
Chrám byl 110 metrů dlouhý a 55 metrů Široký, lemovaný po všech stranách dvouřadým sloupovím, uprostřed kterého stála vlastní svatyně. Dvakrát osm sloupů dosahujících výšky 18 metrů zdobilo jeho průčelí, dvakrát osm se jich skrývalo vzadu, dvakrát dvacet jich bylo po stranách. Svatyně byla třídílná: osm sloupů neslo přední dvoranu, osmnáct hlavnf síň (cellu) a čtyři zadnf místnost, poslední sloup stál za sochou bohyně v celle. V chrámu, jehož zbytky leií nedaleko turecké Smyrny, bylo celkem 127 mramorových sloupů.
Mauzoleum v Halikarnassu
Jádro základu stavby, která stávala v dnešním jihozápadním Turecku, tvořil masivní kvádr z nepálených cihel, jenž byl obložen mramorem. Podstavec mel obdélníkový půdorys s rozměry 19x42x11 metrů. Podle maximálních údajů měřil 66x77x30 metrů. Na podstavci stál náhrobní chrám obklopený 36 Iónskými sloupy, které nesly střechu v podobě čtyřiadvaceti-stupňové pyramidy. Na Jejím vrcholu byla plošina se sousoším vládců Maussólla a Artemidy. Celková výška stavby byla 46 metrů.
Rhodský kolos
Kolos tyčící se na řeckém ostrově Rhodos měl podobu volně stojící mužské postavy. Stál na podstavci z běloskvoucího mramoru, do něhož byly kvůli stabilitě zapuštěny dolni části chodidel. Ve vzpaže-ně ruce měla prý socha pochodeň, která se dala zapálit, takže kolos sloužil i jako denní a noční maják. Stavitel Charés zhotovil podle dobových údajů sedmdesát loktů vysokou sochu celkem z 500 talentů mědi a 300 talentů železa, čili zhruba ze 30 tun kovu.
Feidiův Zeus v Olympii
Feidiův Zeus byl umístěn v samém srdci Řecka, v Olympii. Socha byla vysoká 12 a půl metru - podle nejnižších odhadů měřila bez podstavce devét metrů. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokryté části těla ze slonoviny. Trůn byl vyroben z cedrového dřeva a byl vykládán ebenem a drahokamy. Zeus seděl ve svém chrámu na trůně s vysokým opěradlem a ve vlasech měl olivový věnec. Přes levé rameno mel přehozený zlatý plášť posázený palmovými lístečky.
5 nejbližších tipů
- Bohové starého Egypta - vzdálenost: 229.6 km
- Via Appia Antica - vzdálenost: 2159.6 km
- Colosseum - aréna v Římě - vzdálenost: 2161.8 km
- Roman Forum - sídlo starého Říma - vzdálenost: 2162.1 km
- Pantheon - jednoduchá krása - vzdálenost: 2163.4 km
5 nejbližších ubytovacích zařízení
- Chalupa Ida -Slavec (chata) - vzdálenost: 2314.1 km
- Ubytovanie Žaneta (private) - vzdálenost: 2316.7 km
- B.ADEN Pension (penzion) - vzdálenost: 2343.8 km
- rekreační dúm IVOLI (private) - vzdálenost: 2362.5 km
- rekreačná chata Beňušovce (chata) - vzdálenost: 2390.1 km
29°22'21.3654''N 30°54'55.8984''E GeoURL