Úvod Ubytování Zájezdy Tipy na výlety Podmínky Kontakt
 

Maják na ostrově Faros

Alexandrie byla založena jako přístavní město v nilské deltě roku 332-331 př.n.l. Alexandrem Velikým, který Egypt tehdy dobyl a prohlásil se za faraona. Po jeho smrti se Alexandrie stala sídelním městem Ptolemaiovců, kteří se vlády v Egyptě zmocnili. Díky jejich štědré podpoře kultury se brzy stala kulturním a vědeckým centrem helénistického světa. Byla zde mimo jiné zbudována velká alexandrijská knihovna, která prý obsahovala všechno vědění tehdejšího světa, múseion (dům múz) a mnoho dalších staveb. Kromě toho bylo město také největším hospodářským střediskem východu; v alexandrijském přístavu vládl čilý obchodní ruch. A právě před vjezdem do přístavu, na ostrůvku Faros, byl zbudován maják, považovaný za jeden ze sedmi divů světa.

Celý projekt byl navrhnut a započat Ptolemaiem Sotérem, ale dokončen byl až za vlády jeho syna Ptolemaia Filadelfa. Architektem byl Sostratu, ale podrobné propočty pro stavbu a její doplňky byly provedeny v alexandrijské knihovně. Dílo bylo zasvěceno Ptolemaiovi Sotérovi a jeho ženě Berenice. Protože maják zanikl ze všech šesti nedochovaných divů světa nejpozději, máme o něm poměrně přesné informace. Skládal se ze tří částí: dolní čtvercová, 55,9 metrů vysoká, prostřední osmihranná se stranou dlouhou 18,3 metrů a 27,45 metrů vysoká, a konečně horní kulatá část o výšce 7,3 metrů. Celková výška majáku včetně základny bya okolo 117 metrů asi 40-ti patrový mrakodrap). Vnitřní válcovitá dutá část byla používána jako šachta na zvedání paliva potřebného na oheň. Vrcholek stavby původně zdobila socha Poseidóna, vládce moří. Maják v noci naváděl lodě do alexandrijského přístavu pomocí ohně, který na jeho vrcholku hořel, a ve dne využíval odrazu paprsků slunečního světla od obřího zrcadla.

Maják plnil svou funkci po mnoho staletí; když byl Egypt učiněn římskou provincií, hospodářský význam Alexandrie se nezmenšil, spíše naopak. Až dobytím Egypta Turky v roce 640 její důležitost výrazně klesla. Turci, kteří neměli žádné vazby se Středomořím, přesunuli své sídelní město dále do vnitrozemí (do Cairo). Když se zřítilo zrcadlo, nevrátili jej na původní místo. Roku 956 zasáhlo Alexandrii zemětřesení, které na majáku způsobilo menší poškození. Roku 1166 navštívil maják arabský cestovatel Abou-Haggag Al-Andaloussi, který nám zanechal mimo jiné popis použitý výše. V letech 1303 a 1323 udeřila na Alexandrii další dvě zemětřesení, která na majáku zanechla výrazné stopy. Od té doby se již nedalo do ruin vstoupit ani se vůbec dostat ke vchodu. Roku 1480 pak vládce Egypta Qaitbay rozhodl postavit pevnost na místě bývalého majáku a použil na to kamene právě z něho.

Maják na ostrově Faru (byl dokonce na některých římských mincích) sloužil jako model pro mnoho dalších majáků po celém Středomoří. Mnoho jazyků (italština, španělština, francouzština,...) má pro maják výraz velmi podobný slovu "Faros".

Flash verze na www.sweb.cz/divysveta
Šťastnou cestu přeje Vlk  

5 nejbližších tipů

  1. obec Velký Osek - Kolínsko - vzdálenost: 6.8 km
  2. obec Ratenice - Kolínsko - vzdálenost: 7.0 km
  3. Nymburské krematorium - skvost puristické architektury - vzdálenost: 8.0 km
  4. obec Cerhenice - Kolínsko - vzdálenost: 8.2 km
  5. obec Pečky - Kolínsko - vzdálenost: 8.5 km

5 nejbližších ubytovacích zařízení

  1. Modrý bod (penzion) - vzdálenost: 13.6 km
  2. Autokemp SUS + Lonská (kemp) - vzdálenost: 21.4 km
  3. Mlýn Davídkov - restaurace a pen (penzion) - vzdálenost: 24.4 km
  4. Ubytovna TJ Stadion Kutná Hora (ostatni) - vzdálenost: 24.4 km
  5. Legner Hotel Zvánovice (hotel) - vzdálenost: 32.3 km
GPS poloha
  1. ,
    Klikněte na mapu pro přenesení polohy..


50°8'29.3240''N 15°7'10.2479''E GeoURL