Od 13. století až do roku 1859 patřily k realitě našich měst neodmyslitelně řemeslnické organizace zvané nejčastěji cechy. Po tomto datu je až do poloviny 20. století, kdy byla jejich činnost násilně přerušena, nahradila živnostenská sdružení uchovávající hrdost a vysokou úroveň české řemeslné práce. Za staletou dobu své existence si cechy vypracovaly složitá pravidla a rituály. Patřila k nim i jejich symbolika, která - jak ani ve středověku nabylo jinak možné - dostala záhy heraldickou podobu.
![]() Barvíři a malíři pláten 1596 |
![]() Barvíři a malíři pláten 1718 |
![]() Staroměstští bečváři 1562 |
![]() Bradýři a ranhojiči 1632 |
![]() Staroměstští hrnčíři 1562 |
![]() Malostranští hrnčíři 1637 |
![]() Staroměstští kožešníci přelom 16. a 17. stol. |
![]() Lazebníci a ranhojiči ve třech městech pražských 1721 |
![]() Čeští mědikovci 1659 |
![]() Parukáři pražských měst 1720 |
![]() Novoměstští plavci 1737 |
![]() Staroměstští punčocháři 1629 |
![]() Malostranští ševci 1749 |
![]() Voskaři 1750 |