Již od 13. století sloužil Slezskoostravský hrad jako hraniční strážní bod na Těšínsku. Střežil zemskou stezku z Opavy do Krakova, v držení jej měli opolští vévodové. Po rozpadu vévodství přešel do správy pánů z Těšína a to až do roku 1653. Hrad zažil v 16. století dobu rozkvětu, býval místem setkání a jednání na úrovni zemské správy. Prožil i úpadek třicetileté války, byl několikrát vypleněn. Byl znovu obnoven, ale další ránu mu zasadil objev ložisek uhlí v sousedství hradu. Stalo se tak roku 1763, kdy hrad obýval hrabě Wilczek. Pan hrabě se s vervou pustil do těžby a hrad odsunul na vedlejší kolej. Těžba porušila základy stavby, došlo k sesuvům zdiva a částečnému zřícení. Zdevastovaný hrad nebyl již udržován, časem začal být rozebírán na stavební materiál. Roku 1947 přešel do vlastnictví státu, byl na něj vydán i demoliční výměr. Stavbu zachránilo několik neúspěšných pokusů o restaurační a hotelové využití, nakonec město Ostrava hrad vykoupilo, postupně zrestaurovalo a zřídilo zde kulturní a vystavovatelské centrum regionu.
