V obci Chýše stával gotický hrad, který byl v 2. polovině 16. století Mikulášem z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Ten se na počátku 18. století dočkal barokní úpravy. Současná podoba zámku ve stylu tudorovské novogotiky pochází z let 1856 až 1858 a je dílem proslulého architekta Ignáce Ullmanna. Vletech 1766 až 1945 byl zámek majetkem rodu Lažanských z Bukové, kterým patří i dnes. Návštěvníci si kromě zámeckých interiérů a sklepení mohou prohlédnout také expozici věnovanou pobytu Karla čapka na zámku v roce 1917. Za pozornost stojí i zajímavě komponovaný zámecký park.
Chýše leží ve východním výběžku Karlovarského kraje. Při cestě z Prahy po silnici E48 na Karlovy Vary odbočíte v Lubenci na silnici č. 226 (6 km).
Chýše leží ve východním výběžku Karlovarského kraje. Při cestě z Prahy po silnici E48 na Karlovy Vary odbočíte v Lubenci na silnici č. 226 (6 km).

Zámek Chyše najdeme ve stejnojmenné obci na Karlovarsku, oproti jiným zámkům a hradům neměl v nedávně minulosti to štěstí, aby byl zámkem "výstavním". Původní tvrz a později hrad přestavěli koncem 16. století Lobkowiczové na renesanční zámek, později dostal barokní vzhled. Koncem 18. století jej koupil v dražbě hrabě Prokop Lažanský a jeho vnuk Prokop lIL zámek přebudoval v letech 1856-1858 do dnešní podoby ve stylu tudorovské pseudogotiky Po konfiskaci státem v roce 1945 zde sídlilo několik státních institucí v roce 1967 byl uzavřen a stávala se z něj ruina, Záchrana přišla v roce 1996, kdy jej koupili manželé Marcela a Vladimír Lažanští, nepřímí potomci posledních majitelů a zahájili náročnou rekonstrukci. Roku 1999 byla otevřena zámecká expozice, za pozornost stojí především nástropní obraz od Petra Brandla. V roce 1917 zde jako vychovatel působil Karel Čapek. jemu je věnována stálá expozice "Karel Čapek a západočeský kraj". Součástí areálu je i panský pivovar. Výroba piva byla obnovena v roce 2006. Podle staročeských receptů zde vař! pivo Prokop a vy ho můžete ochutnat ve stylovém restaurantu a pivnici.

Původní gotický hrad byl přestavěn v malebný zámeček. Na protilehlém vrchu Špičák nechala koncem 17. století hraběnka Anna Ludmila Michnová postavit rodovou hrobku a nad ní monumentální baziliku Panny Marie. Od března 1917 působil na zámku pět měsíců jako vychovatel spisovatel Karel Čapek. Zaujala ho místní pověst, že v jedné věžní komůrce žila po několik staletí dáma, která nemohla zemřít, protože její otec alchymista na ní vyzkoušel elixír nesmrtelnosti. To ho inspirovalo k napsání hry "Věc Makropulos".
