Město leží v těsné blízkosti kopec, jehož jméno se objevuje v samotném názvu obce. O kopci Velký Košíř panovaly domněnky, že se jedná o vyhaslou sopku. Vrch ovšem podle geologů vznikl vertikálními pohyby podél dislokačních linií pásma Hané v mladším kenozoiku. Zámek i přilehlý zámecký park se nachází na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny dvanáct kilometrů od Prostějova. Od roku 1570 je v kronikách zmínka o tvrzi. Historikové usuzují, že se jednalo o renesanční stavbu, jež stála na místě dnešního zámku. V období, kdy Čechy pod Kosířem vlastnili Lichtenštejnové (1708-1716), došlo k rozšíření tvrze. Později se barokní stavba proměnila ve stylu novodobého romantismu. Na počátku 20. století došlo k dražbě zámku, po roce 1945 vyvlastnil objekt stát.

Víte, kde na Moravě najdete Čechy? Přeci pod Kosířem, zalesněným vrchem, který je posledním výběžkem Drahanské vrchoviny. Tady, nedaleko Prostějova, uprostřed rozlehlého parku stojí dřívější barokní zámek, který vznikl v letech 1708-1716 z původní renesanční tvrze. Do historie zámku i obce se významné zapsal původně portugalský rod Sylva-Taroucca, který panství vlastnil v letech 1768-1945. Ervín Sylva-Taroucca přestavěl zámek ve stylu pozdního empíru. Za hraběte Augusta Alexandra na zámek často jezdí! malíř Josef Mánes, aby pracoval na portrétech rodových předku. V zámeckém altánu měl atelier a často maloval v okolí, kde vznikla jeho další díla, mj. Líbánky na Hané, Ukolébavka nebo národopisné studie, dokládající oblékání hanáckého lidu v 19. století. Od roku 1957 je na zámku Josefu Mánesovi věnována stálá expozice. Park se dvěma rybníky o rozloze 20 ha byl v 19. století doplněn o drobné romantické stavby - pseudogotickou vyhlídkovou věž, skleník a zmíněný altán. Roste zde na 260 druhu dřevin, díky nim patří z botanického hlediska k nejhodnotnějším na Moravě.
