Velehrad

poutní místo; kraj: Zlínský

Od pradávna bylo toto místo považováno za centrum Velké Moravy Ve 13. století zde byl vystavěn cisterciácký klášterní areál, který byl v době husitských válek pobořen. Později byl postupně obnovován, v 18. století barokně dostavěn. Největší církevní stavba Moravy s bazilikou, přilehlým klášterem a podzemními prostorami se stala významným poutním místem. Patří jezuitům a pro věřící lid je ústředním centrem náboženství na Moravě. Ale i ateisté zde naleznou místa, hodná návštěvy a poznání. V podzemním lapidáriu je sbírka předmětů románsko-gotického období z místních archeologických výzkumů, v obci jsou hodnotné historické a církevní stavby kaple sv. Cyrila a Metoděje, cenné sochy u západní klášterní brány či sloup Panny Marie z roku 1767. Kulturně-historický význam předurčil Velehrad k zařazení mezi národní kulturní památky naší země. Památnou událostí pro věřící se stal duben 1990, kdy zde sloužil mši papež Jan Pavel II.

• Návštěvní doba: volně přístupno
• Parkoviště: v místě (100 m)
• Autobus stanice: v místě (200 m)
• Žel. stanice: Staré Město (2,5 km)
• V okolí: Buchlovice - 5 km (zámek), Zlín - 18 km (město), Bučovice - 20 km (zámek)

Velehrad

Proslulá poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie je součástí nejstaršího cisterciáckého kláštera na Moravě, zbudovaného v polovině 13. století. Nedaleko odtud leželo správní centrum velkomoravské říše Veligrad (dnešní Staré Město u Uherského Hradiště). Přesto nebylo místo pro založení kláštera, zdánlivě nevhodné pro svoji močálovitost (muselo být odvodňováno důmyslným systémem kanálů), vybráno náhodně. Patrně už za dob Cyrila a Metoděje zde existoval dvorec s prostou kaplí, nahrazující zrušené pohanské obětiště. Dosvědčují to i nejnovější archeologické nálezy velkomoravské keramiky z 9. století.

bazilika Velehrad