Jednou do roka se tu přižene prudká bouře, strhne se strašlivá vichřice, celé nebe během pár okamžiků ztemní a poté se v mžiku spustí déšť. V tento hrůzný čas ožívá na zámku duch bývalého zdejšího pána. Jeho duch je téměř neviditelný a s každým novým bleskem se hlasitě zasměje a poté začne opět skučet jako meluzína. Na okamžik vždy zmizí a objeví se úplně jinde. Avšak bouře netrvá nikdy věčně a právě zmizení ducha předpovídá její konec. A když duch milešovského pána usne docela, objeví se na nebi barevná duha.
