Gotický královský hrad Zvíkov ze 13. století leží na soutoku Otavy a Vltavy. Nad hradem se tyčí vysoká Hlízová věž, nejstarší část hradu, uvnitř nás zaujme arkádové nádvoří paláce a v kapli vzácné fresky. Prohlídka hradu (otevřeno duben-říjen) bývá často spojována s návštěvou nedalekého zámku Orlík, u kterého je rozsáhlý anglický park a schwarzenberská hrobka. V hlavní sezóně můžeme využít lodní linku po Vltavě. Velmi vděčné jsou turistické trasy v lesích při levém břehu Otavy směrem k lázním Vráž.
Návštěvníkům doporučuji ověřit si otevírací dobu na oficiálních stránkách hradu Zvíkov. V okolí jsou velmi hezké cesty i na kolo a výlet kolem Vltavy na Orlík a zpět je zhruba 38km po lesních cestách a okresních silničkách.
Hrad leží severně od Písku, 18 km po silnici č. 29 a 138, u Zvíkovského Podhradí využijeme parkoviště.




Na zásnuby dvou řek shlížel v minulosti královský Zvíkov. Dnes to již neplatí. Soutok Otavy a Vltavy zmizel pod vodou, a hrad, dříve se pyšně tyčící na vysokém zalesněném ostrohu, se zrcadlí ve vodách Orlické přehrady. Hrad byl vybudován rodem Přemyslovců ve 13. století, po vymření rodu po meči připadl Jindřichu z Rožmberka. Zůstával hradem královským, oblíbil si ho i císař Karel IV, který jej vzorně udržoval a často navštěvoval. Pevný hrad byl do dostavby Karlštejna často strážcem korunovačních klenotů, odolal i obléhání husity. Dlouho se bránil i za třicetileté války. Až v roce 1622 podlehl a byl dobyt a zpustošen. V 18. století se stal Zvíkov majetkem Schwarzenbergů, kteří na něm zahájili opravné práce, a objekt se podařilo zachovat. Dnes je hrad přístupný bez průvodce, lze projít Královským palácem, navštívit Hlízovou věž, kapli a opravené sály I. patra. Charakteristickým prvkem hradu je 32 metrů vysoká věž s břitem. obranným hrotem proti dělovým koulím. Pod hradem je přístaviště parníků, návštěvu hradu lze spojit s plavbou po Orlickém jezeře.

Hrad vznikl na místě keltského hradiště na skále nad soutokem Vltavy a Otavy. Jeho nejstarší částí je masivní temná věž Markomanka. Na kamenech jejích zdí se nacházejí tajemné značky, patrně kamenické, i když mnozí je považují za runové písmo. V prvním patře bývaly přechovávány české korunovační klenoty. O zvíkovském raráškovi se vypráví už od roku 1597; tehdy prý dělníky, opravující Markomanku, velice vyděsil "zlý duch". Je jisté, že v Korunní síni věže působí jakási negativní energie, která způsobuje i poruchy elektroniky. Jedna z pověstí také praví, že ten, kdo se tam odváží přespat, do roka zemře ...
